Historie klubu
První zmínka o kopané v Líšni se datuje již z doby před 1. světovou válkou, tedy do let 1911 – 1914, kdy bylo v Líšni několik mladých studentů a dělníků, kteří se snažili tento sport prosadit. Hrávalo se zpravidla o prázdninách a aktivity těchto nadšenců ukončilo vzplanutí 1. světové války. Po jejím skončení se začaly v různých částech Líšně tvořit „uliční jedenáctky“, které mezi sebou sváděly urputné boje a vlastně se staly základem později založeného sportovního klubu.
1924 - 1934 SK ČSS Líšeň
Sportovní klub Československý socialista Líšeň vznikl na ustavující výborové schůzi dne 20. května roku 1924 konané v hostinci u Slezáků. Schůzi zahájil a řídil předseda přípravného výboru pan Josef Hanzl, který byl toho dne zvolen prvním předsedou založeného klubu. Do výboru byli dále zvoleni pánové: Alois Brzobohatý – místopředseda, Bedřich Opletal – jednatel, Jan Studýnka – zapisovatel, Emil Lingr – pokladník a Vladimír Svárovský – hospodář.
Nově založený fotbalový klub v Líšni měl zpočátku 89 členů, z nichž se plných 59 aktivně podílelo na činnosti oddílu. Výbor se scházel pravidelně každý týden a jeho hlavním úkolem bylo opatřit potřebný herní inventář a především hřiště. S tímto úkolem vydatně pomohla organizace Československých socialistů, proto také nově založený klub nesl jméno této politické strany. Podařilo se jim pronajmout pozemek od velkostatkáře Belcrediho, na kterém bylo v krátké době vybudováno hřiště pro kopanou. Toto bylo slavnostně otevřeno v neděli 12. října 1924, kdy proti sobě nastoupila mužstva Líšně a Šlapanic. První mužstvo SK ČSS Líšeň nastoupilo v této sestavě: brankář Václav Milotínský, obránci Josef Kutnohorský a Jindřich Ševčík, záložníci František Hudec, Jan Hnilica a Jan Tmé, útočníci Alois Brzobohatý, František a Inocenc Závodníkovi, Klement Hromek a Petr Sehnal a porazil svého soupeře vysoko 7:2 ! Střelecky se zaskvěl Klement Hromek, který se trefil 4x!!! 2 branky vsítil Inocenc Závodník a jednou skóroval František Závodník. Také druhé mužstvo porazilo rezervu Šlapanic 2:0, takže slavnostní odpoledne bylo vítězné.
Členové výboru:
Josef Hanzl – první předseda fotbalového klubu, Josef Brzobohatý – místopředseda, Bedřich Opletal – jednatel, Jan Studýnka – zapisovatel, Emil Lingr – pokladník a Vladimír Svárovský – hospodář.
Fotbalový klub začal fungovat, zapojil se do soutěží a utkání, kde se utkával především se soupeři z blízkého okolí Líšně. Zvláště dobrá byla spolupráce se skoro sousedícími Šlapanicemi. Tak plynul rok za rokem, v čele klubu již stál pan František Šilar a do soutěží bylo přihlášeno i družstvo dorostu. Na poli sportovním si mužstvo vedlo nejlépe v roce 1928, kdy obsadilo 1. místo ve svém okrsku a postoupilo do kvalifikačního turnaje, ze kterého postoupilo do 1. B třídy. Také dorostenci, pod vedením J. Studýnky, se zařadili mezi nejlepší brněnská družstva.
V roce 1931, po smrti předsedy Františka Šilara, stanul v čele klubu pan Stanislav Kozel. Fotbalový oddíl zápasil v této době s finančními potížemi a proto hledal oporu v členech klubu, kteří měli vliv na veřejnosti a svým společenským postavením mohli klubu pomoci. Trenérem a hráčem se stal populární internacionál Antonín Laštovička, mužstvo pod jeho vedením dokázalo vyhrát Slavkovský pohár a postoupilo do 1. třídy.
Kádr mužstva tehdy tvořili: Klement Hromek, L. Veselý, L. Jaroš, J. Tmé, J. Juránek, A. Poláček, F. Hudec, F. Černý, E. Veverka, J. Jaroš a L. Stehlík.
Trenér: Antonín Laštovička
Pod vlivem veřejného mínění a zájmu širší veřejnosti o kopanou, došlo v roce 1934 ke změně názvu klubu, ze kterého vypadl název politické strany. Předsedou Sportovního klubu Líšeň byl pan Alois Brzobohatý.
1936 - 1948 SK Líšeň
Rok 1936 byl ve znamení postupu do 1.A třídy. Mužstvo hrálo ve složení: J. Anderle, H. Hudec, J. Tabery, L. Jaroš, J. Jaroš, J. Přerovský, St. Přerovský, Al. Poláček, E. Vaverka, L. Veselý, Kl. Hromek a Fr. Černý.
Předsedou klubu byl pan Ludvík Šik.
V roce 1937 ztrácí klub své hřiště a buduje nové, na místě za rozestavěnou měšťanskou školou. Na budování se podílel velkou měrou celý výbor, kterému předsedal pan Hynek Dostál a za velké podpory Stanislava a Antonína Kozlových. Sportovní klub měl již tehdy 350 přispívajících členů a značný počet příznivců. Také sportovní výkonnost mužstva byla na vysoké úrovni a často vzbuzovala pozornost u význačných sportovních klubů.
Již za předsednictví Klementa Hromka, v roce 1939 dochází opět k návrhu na odstoupení stávající hrací plochy pro stavbu Dětského domova. Ztráta druhého hřiště, nástup moci fašismu, okupace a druhá světová válka, toto vše mělo negativní vliv na činnost klubu a poklesu sportovní výkonnosti. Přesto ještě v roce 1940 se v Líšni hraje 1.A třída, ze které mužstvo sestoupilo jen vlivem reorganizací soutěží a proto, že všechna podzimní utkání hrálo na hřištích soupeřů.
V sezóně 1940-41 bojuje mužstvo v 1. B třídě a svá utkání již hraje na novém hřišti, vybudovaném na pozemku za měšťanskou školou směrem k aleji. To už klubu předsedá pan Jan Studýnka a mužstvo vedené trenérem J. Resem, v sestavě: F. Řitička, L. Kosík, H. Hudec, J. Vozdecký, J. Šauer, M. Jaroš, J. Štreit, M. Poláček, C. Zouhar, R. Ondráček a R. Anderle, vybojovalo zpět účast v 1. A třídě. V době okupace sehrálo mužstvo i několik povedených utkání s kvalitními ligovými soupeři, která přilákala do ochozů stadionu mnoho diváků a na zápasy chodilo průměrně 2200 diváků. Nejvyšší návštěvou bylo 5000 fandících na utkání Českého poháru s Baťou Zlín, který o dva hráče oslabení líšňáci prohráli 3:4 v prodloužení. V době války se stalo hřiště jediným místem, které posilovalo národní sebevědomí a odpor proti nacistickému násilí.
V roce 1943 došlo ke změnám ve výboru, odstupuje většina členů, včetně předsedy a do čela klubu byl postaven MUDr. Antonín Kunz. První mužstvo se umístilo v podzimní soutěži na 10. místě. Úspěšně si v tomto období vede dorost. Líšeňský klub se zařazuje mezi oddíly s největším počtem registrovaných hráčů a řadí se mezi nejúspěšnější kluby ve své kategorii. Činnost SK Líšeň byla za protektorátu úspěšná i díky přízni a pomoci široké veřejnosti a starosty obce J. Nečase. Na dobrou úroveň líšeňské kopané měla vliv i dobrá spolupráce s tehdy ligovým SK Židenice. Díky patří i MUDr. Fr. Poláčkovi za jeho nezištnou lékařskou pomoc, v této tehdy těžké době.
Rok 1944 byl rokem oslav dvacetiletého výročí trvání klubu, ale v tomto jubilejním roce sestoupilo mužstvo do 1.B třídy. To už se ale blížilo osvobození vlasti a konec války. Zápasy se hrály za malého zájmu veřejnosti a v listopadu roku 1944 byla soutěž zastavena a lidé žili jen myšlenkami na konečné osvobození. Líšeň byla osvobozena 25.4.1944.
Osvobození Líšně si vyžádalo oběti na životech a ve válce umírají hráči: Rudolf Andrle, Ladislav Švábenský a členové klubu Karel Macháček a Metoděj Olšanský. Klub utrpěl také materiální škody a frontou utrpělo i hřiště. Přesto byl ve velice krátké době chod klubu obnoven. Všichni členové se zasloužili o brigádnickou činnost a pomáhali s odstraňováním trosek. Došlo opět k podstatným změnám ve složení výboru a mimořádná schůze zvolila za předsedu pana J. Studýnku. Mužstvo hraje 1.B třídu a jeho kádr byl následující: J. Novotný, L. Kosík, J. Skotálek, F. Adámek, J. Vozdecký, M. Jaroš, L. Černý, M. Schneider, M. Poláček, J. Tmé, J. Štreit, L. Kubát, M. Králík, C. Zouhar, J. Hájek, J. Švábenský, O. Šindelář, M. Hudec, J. Andrle a J. Veselý. Svoji soutěž vyhrálo a po roce si zajistilo opět účast v 1.A třídě. V roce 1946 došlo ke sloučení SK Líšeň s DSK Líšeň a předsedou byl zvolen pan Klement Hromek. Výbor si dal za úkol dobudovat hřiště a jeho zázemí. Hřiště bylo rozšířeno a oploceno a do kabin byly instalovány sprchy. Práce byly vykonány vlastními silami, bez přispění veřejnosti. Mužstvo posílil budoucí reprezentant v hokeji Sedlák a v tabulce se umístilo na 4. místě.
1948 - 1951 ZKL Líšeň
Únorové události v roce 1948 ovlivnily také sportovní život v Líšni. Ve funkci předsedy se vystřídali J. Nečas, M. Stojan a J. Kopecký. V dubnu dochází ke sloučení se závodem na kuličková ložiska v Líšni a klub vystupuje pod názvem ZKL Líšeň. Mužstvo skončilo na 5. místě a bylo zařazeno do divizní soutěže. To už se ale připravovaly další organizační změny, klub vstoupil pod vedením předsedy J. Čtvrtníčka do Sokola Líšeň a po reorganizaci soutěží se umísťuje na 6.místě v krajské soutěži. Úspěšně si vede v té době dorostenecké mužstvo, které se pod vedením Josefa Střelce probojovalo do finále župního poháru a vyrůstají v něm nadějní hráči pro budoucí první mužstvo.
1951 – 1958 Spartak ZPS Líšeň
V roce 1951 se opět mění název klubu na ZPS Líšeň a předsedou se stává zaměstnanec závodu pan Richard Závodný. Pomoc ze strany závodu byla účinnější a sportovní výsledky klubu byly v té době na dobré úrovni. Výbor oddílu se rozhodl přenést veškerou organizační činnost do závodu a vedení klubu převzal pan Bedřich Zukal. Dobré výsledky ovšem nepozvedly zájem o kopanou a tak byla promeškána, již schválená investice 150.000 Kč na výstavbu stadionu.
Rok 1953 byl pro oddíl kopané Spartaku ZPS Líšeň rokem prvenství v krajské soutěži a tím postupu do krajského přeboru. Oporami mužstva byli hráči J. Hala, L. Kubát a A. Žvachula. Oddíl kopané měl v soutěžích přihlášených 5 mužstev a na hřišti byly provedeny v tomto roce rozsáhlé úpravy.
Po úspěšném postupu do krajského přeboru však přišlo kritické období a sportovní neúspěchy A mužstva se odrážejí v práci výboru a také na návštěvách utkání. Hospodářská situace v klubu je nezáviděníhodná a v hráčském kolektivu dochází k nekázni a nedisciplinovanosti. U mužstva se vystřídalo během jednoho roku 6 trenérů!
V jubilejním roce 1954 dochází ke stagnaci v činnosti výboru a příčiny lze hledat i v neujasněné koncepci celé tělovýchovy, kdy docházelo k častým reorganizacím. Závod tehdy přestal poskytovat klubu jakékoliv prostředky a výhody a oddíl kopané se osamostatnil. Předsedou se stal pan Jaroslav Šmerda.
1958 - 1970 Spartak Líšeň
Zvratem v činnosti oddílu je pravděpodobně rok 1958, který se stal mezníkem nového vzestupu líšeňské kopané. Vedení mužstva se ujímá trenér Mirek Jaroš a nastává zvrat ve výkonnosti a konsolidaci mužstva, kde k oporám patřili hráči: Adolf a Antonín Širocí, J. Závodný, A. Zrůstek, J. a S. Waltrovi, Fr. Valoušek, J. Hala a mnozí další. V čele klubu stál nově zvolený předseda pan Jan Studýnka, který spolu s výborem vytvořil předpoklady pro zvýšení úrovně kopané v Líšni. Dobré výsledky a předvedená hra otevřely cestu do krajského přeboru. Návštěvy zápasů na líšeňském stadionu jsou nejvyšší z celého přeboru a do oddílu se vracejí bývalí příznivci. V mistrovských soutěží jsou přihlášeny i 2 družstva dorostenců a 2 družstva žáků o které se starali pánové: C. Zouhar, J. Pátek, Al. Jaroš, E. Strejček a F. Král.
Do dalších sezón je mužstvo posíleno o líšeňské odchovance J. Jaroše a J. Šóna a později i o Zdeňka Drdlíka. Úroveň výkonnosti se stále lepšila a jen malé zakolísání připravilo tento kolektiv o postup do II. ligy.
Podzimní sezóna ročníku 1963/1964 se vyznačovala soubojem o první místo mezi naším mužstvem a sousedním Spartakem ZKL Brno. Svěřenci trenéra Jana Daněkyho prohráli na podzim jen jedno utkání, dvakrát remizovali a v tabulce skončili druzí za svým největším rivalem. Toho porazili v ostře sledovaném souboji, na který přišlo rekordních 6213 diváků, 2:1!!! Kádr tohoto úspěšného kolektivu tvořili tito hráč: A. Kovařík, K. Hanzl, L. Porazil, J. Závodný, J. a S. Waltrovi, O. Kolář, J. Šón, Adolf a Ant. Širocí, A. Fišer, Z. Drdlík, M. Forman a A. Zrůstek. Úsilí tohoto mužstva opět nebylo dotaženo až do konce a postup do II.ligy se opět nepovedl.
Jubilejní rok 1964 zastihl oddíl v krizi. Je způsobena odchodem starších a spolehlivých hráčů, klesají návštěvy na utkáních a oddíl se dostává do finanční tísně. Krize doléhá i na první mužstvo, odchází úspěšný trenér Daněky a na jeho místo nastoupil dosavadní trenér II. družstva pan Fr. Král. Během roku probíhá značná fluktuace hráčů, což nepřispívá k stabilní výkonnosti. Vše se zlepšuje v roce 1965, když se trenérské funkce ujímá Zdeněk Drdlík. Ten stmeluje kolektiv, který se brzy dostává z posledního místa. Mužstvo bylo doplněno novými hráči Lazarem, Mauerem, Lokajem, Kolečkem a Formanem. V novém ročníku se řadí opět mezi nejlepší v kraji a vyhrává putovní pohár Jihomoravského kraje. Klub má přihlášeno do soutěží 6 mužstev, patří k početně největším za ZTV a je soběstačný. V té době oddíl nezanedbával ani společensko-kulturní činnost a pořádal plesy a večírky, ze kterých plynuly do pokladny klubu potřebné finance.
V roce 1969 převzal vedení I.družstva trenér Václav Hřib, který měl za úkol převést mužstvo zpět do Župního přeboru, což se mu podařilo. Od roku 1970 stál v čele oddílu kopané MUDr. Kunc, kterému pomáhali především obětaví pracovníci-tajemník František Linger a hospodář Ladislav Šebeček. Trenéra V. Hřiba vystřídal Adolf Široký a mužstvo zachraňovalo své nepříliš lichotivé postavení v tabulce.
Sezóna 1963/1964
1.mužstvo:
A. Kovařík, K. Hanzl, L. Porazil, J. Závodný, J.a S. Waltrovi, O. Kolář, J. Šón, Adolf Široký, Antonín Široký, A. Fišer, Z. Drdlík, M. Forman a Antonín Zrůstek. trenér: Jan Daněky
1970 - 1980 Spartak Líšeň
V tomto období hraje 1.mužstvo Líšně nejvyšší župní soutěž – přebor župy, kde se pokouší o záchranu této soutěže. Oddíl žije v svízelných podmínkách odkázaný sám na sebe a hlavní příjem je ze vstupného na jednotlivá utkání, sběrem železného šrotu a pořádáním tradičního plesu. Naštěstí obětavost tehdejších funkcionářů udržuje oddíl při životě.
V roce 1971 pracuje výbor v tomto složení: Mudr. Kunz – předseda, Podlena František – místopředseda a organizační pracovník, Linger František – pokladník. Dále členové Dresler, Jaroš, Král, Kúkol Jan, Ondráček, Schlauch, Slatinský, Tmé a Váša. Trenérem 1.mužstva byl Adolf Široký., kterého vystřídal Jan Závodný. Bohužel se župní přebor nepodařilo zachránit a sestoupilo se do 1.A třídy. Tam hraje i v sezóně 1972-73, kde bojuje o postup zpět do přeboru župního. Toto se po nadějném podzimu, kdy na postupové místo ztrácelo pouhé tři body, bohužel nepodařilo. Mužstvo nedokázalo vždy číselné vyjádřit svou převahu a soutěž dohrálo se střídavými úspěchy. Všechny utkání, včetně přípravných, v tomto roce sehrál Jan Pátek a nejlepším střelcem byl se 30-ti brankami Heřman Suchý.
Rok 1976 – oddíl vede stále Mudr. Kunz jako předseda, 1.místopředsedou je Tmé Eduard, 2.místopředsedou Pátek Jan. Dalšími členy výboru jsou – Šmerda Jaroslav, Hudec Eduard, Krahula Jaroslav, Bozenicar Antonín, Mrhač Jan, Suchý Heřman, Schlauch Josef, Kúkol Pavel, Meixner Josef, Stojan Miloslav, Vlach Miloš a Zukal Bedřich. Trenérem 1.mužstva je Jan Závodný, Béčko trénuje František Dannhofer a dorost Pavel Kúkol. Oddíl má v tomto roce 119 členů, z toho 27 funkcionářů, 33 hráčů dospělých, 16 dorostenců ,24 žáků a 19 důchodců.
1.mužstvo hraje o záchranu 1.A třídy a trápí ho především nedisciplinovanost vlastních hráčů, kteří jsou v zápasech často vylučováni a oslabují tak kolektiv. Také tréninková morálka některých opor není dobrá. Nejvíce utkání odehráli: Blatný, Šmerda, Eichler, Brzobohatý, Honek, Pátek, Derfl a Eger. Podzimní část končí toto mužstvo na posledním místě tabulky 1.A třídy, bez jediného vítězství a body získalo jen za 4 remízy!
Rok 1977 – v tomto roce 1. mužstvo pod vedením trenéra Jana Závodného sestupuje do 1.B třídy, když tvrdá zimní příprava, kterou hráči absolvovali, nepřinesla kýžené ovoce. Po této nepovedené sezóně odstoupil z funkce trenéra pan Jan Závodný, kterého do nové sezóny 1977/78 nahradil Josef Menšík.
Oddíl má v tomto roce 51 členů, z toho 21 důchodců, 47 hráčů, 18 dorostenců a 40 žáků.
Sezóna 1976/1977
1.mužstvo:
Blatný, Raab, Přerovský, Pichler, Šmerda, Tvarůžek, Pelikán, Novotný, Eger, Derfl, Honek, Brzobohatý, Hájek, Hudec, Přikryl, Kameník, Musil, Bednář, Kúkol, Němec
Rok 1978 – tento rok je brán v historii líšeňské kopané jako jeden z nejméně úspěšných. 1.mužstvo vedené novým trenérem panem Josefem Menšíkem, sestoupilo i z 1.B třídy do Městského přeboru, což bylo pro klub, který hrál ještě nedávno župní přebor, velmi tragické. Mužstvo se potýkalo i se špatnou disciplínou a bylo často trestáno za disciplinární prohřešky. Po sezóně skončil trenér Menšík a na žádost hráčů byl znovu osloven trenér Jan Závodný. Nejvíce zápasů odehráli: Blatný Oldřich, Derfl Josef, Přikryl Petr, Tvarůžek Petr a Zouhar Karel.
Oddíl má v tomto roce 51 členů, z toho 21 důchodců, 41 hráčů dospělých, 20 dorostenců a 47 žáků.
Rok 1979 – 1. mužstvo hraje Městský přebor pod vedením trenéra Jana Závodného se střídavými úspěchy a v tabulce se umístilo na 7. místě. V srpnu 1979 střídá trenéra Závodného, který se přihlásil na studium I.trenérské třídy, pan Milan Král. K oporám mužstva patři Pavel Skočovský, Hájek Leopold, Derfl Josef. Podzimní sezónu zakončilo mužstvo na 2.místě tabulky a do jarních bojů šlo s cílem postoupit do vyšší soutěže, což se bohužel nepodařilo a mužstvo zůstalo druhé i po skončení jarní části. Všechna utkání odehráli Josef Derfl a Vlastik Šmerda. Nejlepším střelcem byl s 18-ti brankami Miloš Vlach!
Předsedou klubu byl pan Josef Dresler.
1980 - 1989 Spartak Líšeň
Na výroční schůzi v prosinci roku 1980 byl zvolen tento výbor fotbalového oddílu: Linger František st. – předseda, Dresler Josef – místopředseda, Bozenicar Antonín – hospodář, Kúkol Pavel – správce areálu, Peka Bedřich – ved.mládeže, Schlauch Josef – pokladník, Fiala Miroslav – propagační a členové výboru Daněk Oldřich, Bukovský Miroslav, Růžička Jan, Tesař Josef. Výbor zajišťoval přípravu společenského plesu, ze kterého čerpá finanční prostředky na chod klubu. Byla provedena úplná rekonstrukce el.vedení. Fotbalový klub pořádal Zimní turnaj na škváře, za účasti 6 mužstev. Oddíl má 6 mužstev + dvě přípravky. Odchodem jednoho trenéra se muselo jedno žákovské mužstvo odhlásit. Klub má v tomto roce 167 členů včetně žáků.
Trenérem 1.mužstva se stal v polovině sezóny 1979/1980 pan Josef Schmutz, který dostal za úkol postoupit do vyšší soutěže. V tomto období se také zlepšila morálka a oddíl byl zařazen do soutěže o titul „Vzorný oddíl“.
Rok 1981 – po podzimní části soutěže vede 1.mužstvo tabulku Městského přeboru a kráčí pod vedením náročného trenéra Josefa Schmutze, za postupem do 1.B třídy, což se mu nakonec podaří. Nejvíce branek nastříleli Karel Mrázek – 9, Milan Odehnal – 8 a Radek Ryšavý – 6.
Fotbalový výbor vede pan Josef Dresler – předseda.
Rok 1982 – po postupu 1.mužstva do 1.B třídy zůstal trenérem pan Josef Schmutz, kterému dělal vedoucího pan Antonín Bozenicar. Mužstvo se umístilo na celkovém třetím místě, když nejvíce branek nastřílel Milan Odehnal – 17. Nejvíce utkání sehráli – Stanislav Tvarůžek – 30, Vlastik Šmerda – 29, Petr Tvarůžek a Milan Honek – 28. Nejplatnějším hráčem byl vyhodnocen Vlastimil Šmerda.
Podzimní část nového ročníku zakončilo mužstvo na 11.místě tabulky, když hrálo zřejmě nejtěžší skupinu 1.B třídy.
Oddíl má 146 členů. Celkem 86 hráčů všech kategorií, přispívajících členů je 60 a z toho je 15 funkcionářů. Tento rok se vyznačoval vysokým plánem oprav celého areálu. Byla provedena oprava střechy, vymalovány kabiny a provedeny nátěry oken a dveří. Byla instalována nová vstupní brána do areálu. Celý oddíl se na těchto pracích podílel brigádnickou činností, když bylo velké množství brigádnických hodin. Oddíl podporuje i Klub přátel vedený panem Jaroslavem Kuželou.
Rok 1983 – v jarní části soutěže získalo mužstvo 18 bodů, což ho posunulo na konečné 8.místo tabulky. Všechna utkání odehráli Pelikán Rudolf, Tvarůžek Stanislav, Derfl Josef, Mrázek Karel a Kúkol Ivan. Nejplatnějším hráčem byl zvolen Josef Derfl. Nedostatkem byl velký počet žlutých karet, obdržených především za mluvení.
I v tomto roce pracoval výbor pod vedením pana Josefa Dreslera. Byla provedena náročná plynofikace kabin, která si opět vyžádala velký počet brigádnických hodin. Dále se opravovalo zábradlí kolem hrací plochy a byly provedeny úpravy ochozů a celého fotbalového areálu. Největší příjem byl tradičně z uspořádaného fotbalového plesu a dotací z ČSTV.
Rok 1984 – jubilejní rok: v tomto roce oslavil náš oddíl 60 leté trvání kopané v Líšni. K tomuto výročí byly vyrobeny jubilejní odznaky a vlajky. Vyvrcholením oslav byl v červenci uspořádán turnaj za účasti předních brněnských mužstev, který naše mužstvo vyhrálo. Na hřišti byla po dobu 3 měsíců uspořádána výstava dobových fotografií z historie naší líšeňské kopané. Na této výstavě se velkou měrou podílel bývalý vynikající hráč pan Jaroslav Hala. Na slavnostní členské schůzi byly předány vyznamenání, pamětní medaile, plakety a čestná uznání, bývalým i současným hráčům a členům oddílu.
V tomto roce udělal výboru a příznivcům líšeňské kopané největší radost dorostenecký tým pod vedením trenéra Schmutze, který postoupil do krajské soutěže.
Výbor kopané pracuje jen v 7 lidech, což je málo a veškerá tíha odpovědnosti leží jen na těchto obětavcích. Předsedou výboru je stále pan Josef Dresler. V tomto roce byla opět značná brigádnická činnost, kdy byly položeny nové podlahoviny v kabinách. Celkem má klub 168 členů.
1.mužstvo hraje jednu ze skupin 1.B třídy pod vedením trenéra Schmutze a asistenta pana Hladiše, který do našeho klubu přišel z Bystrce, po přestěhování do sídliště Líšeň. Mužstvo se umístilo na 11.místě tabulky.
Sezóna 1983/1984
1.mužstvo:
Zdeněk Přerovský, Jiří Vaňáček, Rudolf Pelikán, Stanislav Tvarůžek, Karel Mrázek, Petr Tvarůžek, Libor Skočovský, Jiří Skočovský, Josef Derfl, Milan Honek, Miroslav Suchý,Pavel Skočovský, Milan Cveček, Ivan Kúkol, Karel Brzobohatý, Pavel Kourek, Petr Přikryl, Jiří Soldát a Jaroslav Pavézka.
Pro podzimní část sezóny 1984/1985 vystřídal na trenérském místě Josefa Schmutze, který přešel k dorostu, jeho dosavadní asistent Karel Hladiš. Vedoucího mužstva dělal dlouholetý člen oddílu kopané, pan Jan Kúkol.
V podzimní části se ale mužstvu vůbec nedařilo a skončilo na posledním místě tabulky 1.B třídy.
Rok 1986-1987 – v tomto období má klub celkem 183 členů. Předsedou je dlouholetý člen oddílu Jan Kúkol. Dalšími členy výboru jsou Antonín Bozenicar, Oldřich Kolařík, Jan Bednář, Josef Derfl, Jiří Farník, Pavel Kúkol a Karel Bednařík. Výbor připravil pro své příznivce již tradiční fotbalový ples a uskutečnil se pohárový turnaj. Začalo se se stavbou klubovny, v prostorách bývalého skladu Geodezie.
1.mužstvo hraje pod vedením trenéra Oldřicha Kolaříka jednu ze skupin 1.B třídy, ale moc se mu nedaří. Výsledkem je sestup do Městského přeboru, což je důsledkem prohlubující se krize kopané v Líšni. Ani v městském přeboru se týmu moc nedaří a po podzimu mu patří až 9. příčka.
Naopak se daří nejmladším zástupcům našeho oddílu, kteří pod vedením trenérů Strejčka, Pichlera a Bednaříka, dosahují pěkných úspěchů a jsou příslibem pro budoucnost.
Rok 1988-1989 – výbor stále pracuje pod vedením předsedy Jana Kúkola. Byl položen chodník od vjezdu do areálu, až po kabiny. Pokračovaly práce na přestavbě skladu a klubovnu s občerstvením Intenzivně se jednalo o možnosti vybudování náhradní plochy a následné zatravnění hlavního hřiště – zatím bez úspěchu. Neustále se zlepšuje práce s mládeží. Členská základna má 179 členů.
1.mužstvo vedené Oldřichem Kolaříkem a Pavlem Úkolem obsadilo nakonec v Městském přeboru 6. místo, což bylo po nepovedeném podzimu, bráno jako úspěch a byl položen základ k předpokládanému výkonnostnímu vzrůstu.
Trenéra Kolaříka vystřídal na trenérském postu Pavel Kúkol a do mužstva byli zapojováni bývalí dorostenci. Bohužel z různých příčin – odchod hráčů na vojnu, zranění, přestupy – se mužstvu v Městském přeboru vůbec nedařilo a po podzimu se umístilo až na 10.místě. Všechna podzimní utkání sehráli jen tři hráči – Šperka, Špaček a Soldát. V kádru se vystřídalo 22 hráčů a nejlepší střelcem byl Ivan Kúkol s pouhými 3 brankami!
Jarní část soutěže nebyla o moc lepší a i když mužstvo absolvovalo kvalitní zimní přípravu, ve které vyhrálo silně obsazený turnaj v Žabovřeskách, nedokázalo toto prodat v mistrovských utkáních. V tabulce se umístilo nakonec na 9.místě, což bylo hodnoceno jako neúspěch.
1990 - 2001 SK Líšeň: Těžké začátky budování
V prosinci roku 1990 se klub vrátil k dřívějšímu názvu SK Líšeň. Všechno to tedy „znovu“ začalo, osamostatněním v roce 1991, kdy byl od rodiny Belcredi bezplatně pronajat pozemek, na kterém bylo v dalších letech vybudováno náhradní, tehdy škvárové hřiště, aby se na původní ploše mohlo začít budovat dlouho očekávané travnaté hřiště. Začalo se s budováním uvnitř sportovního areálu, který se každým rokem měnil před očima a samozřejmě k lepšímu. Vše souviselo s budování travnaté plochy, kolem které se rekonstruovaly zpevněné přístupové plochy = chodník, okolo hřiště bylo zbudováno ohrazení včetně ploch pro reklamní tabule sponzorů fotbalového klubu. Protože tráva si žádala vodu, bylo nutné vybudovat zavlažovací zařízení, vykopání studen a postavení nádrží (zásobníků) na vodu. Zavlažování se provádělo zpočátku pomocí mechanického zavlažovače, který se musel manuálně roztahovat po hřišti, až později byl vybudován automatický systém zavlažování. Jedním z prvních úkolů nového vedení bylo zajistit ve fotbalovém areálu občerstvení, které by sloužilo jak divákům, tak hráčům po sportovních utkáních. Využilo se tak prostorů v bývalé Geodezii, které se také postupně, proměnily v restauraci. Už před rokem 1989 se z tohoto skladu stala klubovna s občerstvením, která sice sloužila svým účelům, ale brzy nestačila nárokům, takže se dalšími přestavbami stala brzy plnohodnotnou restaurací. V prvních letech novodobé éry se také začalo s přestavbou a opravami kabin, které jsou nezbytnou součástí každého sportoviště. Nad současnou budovou byla postavena klubovna, rozhlasová kabina a kabiny pro rozhodčí, včetně sociálního zařízení. Toto byl ale jen první, i když významný krok, vedoucí k další výstavbě. Bylo nutné zrekonstruovat nevyhovující elektroinstalaci v kabinách a některé kabiny byly přestavěny a přistavěny. Počet hrajících mužstev se totiž každým rokem zvyšoval a současné prostory už nemohly stačit. To už se ale dostáváme ke sportovní stránce, protože dosud se „jen“ budovalo. Přesto bych rád ještě zmínil, že velká část prací, byla zpočátku prováděna svépomocí, brigád členů a příznivců klubu nebo sponzorsky, když se na ní podíleli tehdy začínající podnikatelé, kterým nebyl osud fotbalového klubu lhostejný. A jak je v jakékoliv době těžké shánět finance, o tom tady nebudu psát, každý si jistě udělá svůj úsudek. Začala taky spolupráce s MČ Líšeň, která se postupně stala také významným přispěvatelem do fotbalového klubu.
Co se sportovní stránky týká, tak to v začátcích nebylo vůbec slavné. „Vlajková loď“ fotbalového klubu, tedy A-mužstvo hrálo jen městský přebor a i když v roce 1991 postoupilo do 1.B třídy, umístění v tabulce nenasvědčovalo, že by příznivci v Líšni měli chodit v nejbližší době „na pořádný“ fotbal. Béčko hrající městskou soutěž, se fotbalem vyloženě bavilo a také mládežnická mužstva se protloukala v městských soutěžích. Toto ale jen do času a o tom až za chvíli. Vím, že jmenovat všechny tehdejší aktivní hráče a trenéry tehdejších mužstev, by bylo nekonečné, mohl bych na někoho zapomenout a protože v Líšni se neodpouští, nebudu se do tohoto výčtu pouštět. Stejně tak to bude i v následujících letech, takže se snad nikdo neurazí. Ale pár jmen tady zmíním, protože si myslím, že si to zaslouží. Z městského přeboru do 1. B třídy postoupilo A mužstvo pod vedením trenéra Miloše Vlacha (základy postupového mužstva položil trenér Pavel Kúkol st. a vedoucí mužstva Karel Brzobohatý) a i když to bylo i dílem tehdejších reorganizací všech soutěží, tak se na postupu podíleli hráči z nedávno úspěšného dorostu, kteří se vrátili z vojenské základní služby a doplnili tak už zkušené líšeňské hráče, kteří sice odcházeli do Béčka, ale postupně se zase vraceli do A týmu. Hráči jako Petr Přikryl, Milan Honek, Ruda Pelikán a další, se aktivně účastní v seniorských soutěžích dodnes. Tehdy ještě nefungovala na takové úrovni přestupová politika a taky si náš fotbalový klub nemohl dovolit nákladné přestupy. V kádru začátku 90-tých let se objevovali také synové bývalých úspěšných hráčů líšeňské kopané, jako např. Pepa „Išan“ Valoušek, Zbyněk „Kakáč“ Široký, Michal „Kanón“ Král, Tomáš „Eda“ Šperka, ale na víc, jak na spodní patra 1.B třídy to nestačilo. Z trenérů, kteří se tehdy snažili pozvednout líšeňský fotbal bych ještě jmenoval pana Mirka Doubravu, Pavla Skočovského, Antonína Lukáče a dnes již zesnulého pana Kučerňáka. I do Líšně potom začali chodit hráči „z venku“ a z ostatních brněnských klubů a byl to důsledek toho, že se postupně začal fotbal v Líšni zvedat k lepšímu. Napomohla tomu také spolupráce s největším fotbalovým klubem v Brně, tehdejším 1. FC Boby Brno, která pokračuje až dosud. Koncem tohoto období se už do mužstev dospělých postupně propracovává líšeňská „mladá krev“ jako tehdy byli Milan Král, Jara Cupal, Ruda Čampa, který je dnes kapitánem třetiligového celku.
Obrovský rozvoj nastal ale v té době v práci s mládeží, která se sice neprojevila hned, ale je to obrovský vklad do budoucna, ze kterého po těch 20-ti letech sklízíme plody. Mnoho fotbalistů, kteří začínali v těchto prvních náborech, už okusilo ligové boje a jsou také součástí dohody mezi fotbalovými kluby FC Zbrojovka a SK Líšeň. Jsem přesvědčen o tom, že takovou spolupráci nemá ve fotbalových kruzích žádný jiný klub v Brně. Autorem projektu rozvoje mládežnické kopané byl pan Josef Hudec, který již od roku 1990 začal nejprve ve skromných podmínkách realizovat svoje představy. Nutno říci, že někdy i přes potíže ve vlastních řadách, se podařil vybudovat systém práce s mládeží v SK Líšeň na vysoké úrovni. Pan Josef Hudec každý rok zajišťuje nábor nových hráčů ve věku kolem 6-ti let, naučí tyto hráče fotbalovým základům, zformuje vedení mužstva a po roce této přípravy jsou zařazeni jako nejmladší soutěžní přípravka. Tím je dosažena kontinuita a každý ročník v mládežnické kategorii má své družstvo hrající soutěže.
2001 - 2005 Spolupráce s MČ Líšeň – sportovní úspěchy
Z předchozích řádků už víte, jak začala přestavba a postupné budování fotbalového areálu, které si vyžádalo spoustu práce obětavých funkcionářů a příznivců líšeňské kopané. Bez vnější pomoci a bez činných orgánů, by to určitě nešlo a líšeňský fotbalový klub by jistě dnes nebyl tam, kde je. I v následujícím období pokračovala výstavba areálu, když stěžejním a významným krokem bylo dokončení výměny pozemků mezi rodinou Belcredi a městem Brnem, z čehož profitoval náš fotbalový klub a byla podepsána nájemná smlouva mezi MČ Líšeň a SK Líšeň. Celý areál byl oplocen a vedle náhradního škvárového hřiště vznikla travnatá rozcvičovací plocha a i na tomto hřišti bylo vybudováno umělé osvětlení. Okolo hlavní travnaté plochy byly umístěny záchytné sítě, které slouží k zachycení zakopnutých balónů a už v této době se zajišťoval materiál na stavbu budoucí tribuny. Travnatá plocha dostala v této době automatický zavlažovací systém s podzemním rozvodem vody a byl vybudován přepad vody z bazénu základní školy do nádrží SK Líšeň. Dalším důležitým rozhodnutím rady MČ Líšeň, bylo rozhodnutí o pronájmu bývalého kina Svět, k potřebám fotbalového klubu. V „Orlovně“ proběhla první etapa oprav a stavebními úpravami byla odstraněna zvýšená podlaha hlediště, čímž vzniklo malé tréninkové hřiště s umělou trávou, které je využíváno především v zimě a při špatném počasí, jak mládežníky, tak dospělými kolektivy našeho fotbalového klubu. Orlovna byla v takovém stavu, že se v první etapě ještě musela provést rekonstrukce sociálního zařízení, elektroinstalace a vytápění. Také tři kabiny se sprchami, které jsou vybudovány v bývalém kině, slouží jak v zimě, tak v létě pro převlékání hráčů SK Líšeň i jejich soupeřů.
Co se sportovních úspěchů týká, začalo velice úspěšné období líšeňské novodobé historie. V sezóně 2001/2002 postoupilo A-mužstvo z 1.B třídy o soutěž výše a hned následující rok až do krajského přeboru. U trenérského vesla byl v té době dnes již předčasně zesnulý Pavel Outrata, který dokázal to, na co se v Líšni několik let čekalo. Společně s Michalem Králem a celým fotbalovým výborem, dal dohromady tým, který tehdy ovládl krajské soutěže. Do Líšně přicházeli fotbalisté z okolí, do mužstva byli zapracováváni i úspěšní dorostenci a společně tak vytvořili základ a počátek ještě úspěšnějšího období. Po postupu do krajského přeboru převzal vedení A-mužstva pod svou taktovku bývalý vynikající hráč pan Ivan Študent a asistenta mu dělal pan Libor Sádlík. To už fotbalový boom v Líšni nabíral takové rozměry a zájem příznivců o fotbal rostl. Na mistrovská utkání chodilo čím dál víc fanoušků, z bývalých hráčů Líšně vznikl „FAN-CLUB“, který má na domácích utkáních a i na utkáních venku, své pevné místo a bývá nedílnou součástí všech fotbalových klání. Toto úspěšné období zakončila sezóna 2004/2005, ve které se podařil postup do moravskoslezské Divize! Podobně jako A-mužstvu se daří v klubu mládežnickým kolektivům, dorostenci i žáci hrají krajské soutěže a obsazují v nich příčky v horních patrech tabulky. Začíná se projevovat koncepční práce s mládeží a to je pro další rozvoj velmi důležité.
Fotbalový klub měl tehdy 16 mužstev zapojených do soutěží Českomoravského svazu a už tehdy patřil k největším klubům v Brně s počtem registrovaných a aktivně hrajících hráčů. V roce 2004 začala také velmi významná spolupráce ze ZŠ Novolíšeňská, kde byla zřízena první sportovní třída se zaměřením na kopanou. Byla to další ukázka spolupráce klubu s MČ Líšeň, ale nezahálely i ostatní subjekty, ZŠ Holzova poskytovala svou tělocvičnu k pořádání zimních, především mládežnických turnajů, školní bazén při téže škole sloužil a nadále slouží k regeneraci líšeňských fotbalistů. Jsou to možná maličkosti, ale bez nich by náš fotbalový klub nemohl existovat a mít sportovní úspěchy. Myslím, že je nutné se zmínit, že nastala spolupráce s fotbalovým klubem TJ Sokol Podolí, což se v minulých letech moc nedařilo. Tento sousední fotbalový klub, v jehož čele stojí bývalý ligový hráč pan Jiří Sýkora, v letních měsících poskytuje své travnaté plochy k tréninkům všech mužstev našeho fotbalového klubu a A-mužstvo tam odehrálo i několik přípravných utkání. Nastal také čilý hráčský pohyb, především směrem do Podolí, kam přešlo mnoho líšeňských hráčů, pomoct místnímu klubu k postupu do vyšších soutěží. Celkově lze říct, že se práce v tomto období dařila, ale provoz klubu byl čím dál nákladnější. Dobrovolně pracovalo 9 členů výboru a asi 40 trenérů, vedoucích jednotlivých družstev, pořadatelů, pracovníků údržby trávnaté plochy atd. Bez těchto lidí, jejichž práce není mnohdy vidět, si činnost klubu nedovedu představit.
2006 - 2011 Nezapomenutelný zápas s pražskou Slavií
Hodnocení posledních 5-ti let, co se týká budování a rozvoje sportovního areálu je opět velice obsáhlé a nic nevynechat bude velmi složité. Na prvním místě je asi třeba zmínit vybudování nového hřiště s umělou trávou 3. generace na místě dosud škvárového povrchu. Toto hřiště má atest na fotbalová utkání MSFL, je opatřeno osvětlením, které umožňuje hrát mistrovská utkání a utkání turnajů i ve večerních hodinách. Položení trávníku provedla firma PROS a většinu stavebních prací zajistila firma ELKAT z Líšně. Postupem do vyšší třídy bylo nutné zrekonstruovat kabiny, které pro tuto soutěž naprosto nevyhovovaly. Vznikly dvě kabiny splňující přísné normy pro vyšší soutěže, opravil se byt správce hřiště, prádelna a sklad. Hlavním dodavatelem těchto prací byla firma ABD Group. V roce 2007 započala stavba kryté tribuny pro cca 600 sedících diváků. Záměrem bylo a stále je vybudovat pod touto tribunou fotbalové zázemí pro fotbalisty s regenerační linkou a moderními kabinami. První část etapy, nekrytá tribuna byla dokončena a zkolaudována v srpnu 2008 a od té doby slouží svým účelům. Protože ekonomická krize zasáhla i náš fotbalový klub, dosud se nepodařilo tribunu dokončit a je otázkou, v jakém časovém horizontu se to podaří, protože získávat peníze je čím dál těžší. A to přesto, že i v tomto období pokračuje dobrá spolupráce s MČ Líšeň a s městem Brno. Neplatí zatím tedy dlouho učené rčení: „Že jednou bude líp!“ V tomto období se daří získávat prostředky jen na samotný provoz fotbalového klubu, na potřebné a nutné opravy a běžnou údržbu areálu. Cílem všech členů výboru je do budoucna získat prostředky na dokončení kryté tribuny, to je myslím, co se budování týká, největší úkol a bez potřebných dotací to nepůjde. Dalším záměrem je dokončení opravy Orlovny, kde by se měla dobudovat další kabina a místnost pro trenéry. V minulém období se pokoušel náš klub získat statut pro Sportovní středisko mládeže a přes veškerou snahu, se toto zatím nepovedlo, protože se nepodařilo splnit všechna přísná kritéria, dané fotbalovým svazem. Je to škoda, protože toto by přineslo do klubu další dotace, především pro mládež. Samostatnou kapitolou je dobudování tzv. stálé struktury sponzorů, bez kterých nelze ve fotbalových kruzích existovat. Jak se toto podaří, je už otázkou let budoucích. Zmínit bych se chtěl ještě krátce o mediální propagaci líšeňského klubu. Jak jistě všichni víte, od roku 2006 fungují internetové stránky klubu, které procházely svým vývojem a od letošního roku zcela změnily svou tvář a já myslím, že rozhodně k lepšímu. Hodnocení tohoto ale nechám na každého z vás. Je ale moc dobře, že se o našem fotbalovém klubu ví, což dokazují statistiky o návštěvnosti těchto fotbalových stránek.
Sportovní úspěchy posledních 5-ti let, jsou ovšem další nezanedbatelnou částí novodobé historie líšeňského fotbalu. Po postupu do moravskoslezské divize střídá u trenérského žezla úspěšného trenéra Študenta, trenér s nejvyšší možnou aprobací, bývalý hráč KPS Brno a asistent ligového mužstva FC Brno, pan Bohumil Smrček. Tento učitel tělocviku na střední škole přinesl do přípravy A-mužstva nové moderní prvky a Líšeň hraje v divizi atraktivní fotbal, na který se chodí bavit široká divácká obec. Tak vysoká soutěž se už nedá hrát s odchovanci a tak dochází k postupné obměně hráčského kádru. Ale i v tomto se objevují a hrají kluci z úspěšných dorostů, jako je Michal Šudoma, Marek Široký, Petr Pecha, Ondra Svoboda, brankář Tom Sedmidubský, který se vrátil do Líšně po působení v FC Brno a už k „mazákům“ patří kapitán Ruda Čampa. Z tohoto výčtu je vidět, že plody práce s mládeží se daří sklízet, což je velký příslib do budoucna. V roce 2006 má náš fotbalový klub přihlášen do soutěží 17 hrajících družstev, úspěchem je postup B-mužstva do krajské soutěže a postup dorostenců do krajského přeboru, kam postoupili i starší a mladší žáci.
Podzim roku 2007 bude zapsán do kroniky líšeňského fotbalu zlatým písmem a to především tažení A-mužstva v poháru ČMFS, které vyvrcholilo postupem přes ligovou pražskou Slavii, v utkání na domácím hřišti, které sledovalo rekordních 2200 diváků. Na toto utkání byly postaveny speciální tribuny, protože zájem o ligový tým byl obrovský. Pro všechny přítomné bylo překvapením, jak si v tomto zápase líšeňský klub vedl a konečná výhra 4:3, způsobila tehdy naprostou senzaci. Jak jsem nepsal dosud žádné sestavy, myslím, že si kluci, kteří vybojovali postup toto zaslouží. Mužstvo tehdy nastoupilo v této sestavě:
Sedmidubský Tomáš – Čampa Rudolf, Vlček Radim, Cupák David, Raušer Jiří – Polák Přemysl, Pecha Petr, Buršík Tomáš, Oprchal Zbyněk – Outrata Pavel, Jaroš Jiří. Trenérem byl pan Bohumil Smrček, asistentem pan Libor Sádlík a Jirka Dostál. Vedoucím mužstva byl pan Michal Král. Na střídání byli připraveni: Bombicz Ladislav, Krejčí Jiří, Kalouda Pavel, Kupský Tomáš, Ryšánek Pavel, Svoboda Ondřej. Branky vstřelili: Pavel Outrata 2x, David Cupák a Jirka Jaroš.
V samotné divizní soutěži se už klukům tak nedařilo, což byl asi daň za úspěch v poháru, divizní soutěž se ale podařila zachránit. Do další sezóny převzal A-tým další bývalý vynikající ligový fotbalista pan Róbert Kafka a v jubilejním roce 2009, kdy Líšeň slavila 85. výročí založení fotbalového klubu, slavil A-tým historický postup do MSFL a nic na tom nezmění skutečnost, že to bylo z 2. místa po odřeknutí postupu družstvem FK Šardice, které si to vybojovali po sportovní stránce. Za zmínku stojí jistě i skutečnost, že se v našem fotbalovém klubu rozehrával po zranění a návratu z ciziny Ríša Dostálek, který se do naší městské části přistěhoval, když zjistil, kde jsou v Brně a okolí nejlepší klimatické podmínky. V současné době zachraňuje ligovou příslušnost v brněnské Zbrojovce a v našem klubu pracuje jako trenér starší přípravky. Jeho další působení v líšeňském dresu, je jistě nejen mým přáním a možná se jeví docela v reálných barvách.
Po polovině sezóny v MSFL střídá na trenérském postu trenéra Kafku pan Zbyněk Zbořil, který si přivedl asistenta Romana Drgu, kádr mužstva doznává dalších změn a pro tak vysokou soutěž potřebuje doplnit o zkušené fotbalisty. Moravskoslezská liga se podařila bez problémů zachránit a do další, zatím poslední sezóny šel tým beze změn na trenérských postech. V sezóně 2009/2010 měl klub přihlášeno celkem 20 hrajících družstev, když A-mužstvo hrálo zmiňovanou MSFL, do druhé ligy postoupil i starší a mladší dorost a C-muži do městského přeboru. Žáci se pohybují v horních polovinách tabulek svých soutěží, takže sportovní cíle klubu jsou plněny.
Zatím poslední fotbalová sezóna 2010/2011, tedy sezóna, ve které oslaví náš fotbalový klub dvacetileté výročí svého osamostatnění, právě vrcholí. Jak dopadne, budeme znát v nejbližších dnech. A-mužstvo hrající MSFL, si po celkem klidném podzimu, kdy se pohybovalo ve středu tabulky, čeká těžký závěr soutěže. Po odstoupení Vítkovic, které nám spíš ublížilo, protože nám vzalo tři body a po neúspěšné sérii výsledků, kdy mužstvo postihla velká marodka a oslabení kádru, bude držet pěsti Znojmu ve druhé lize, aby se zachránilo a nepadlo do moravské ligy a já věřím, že se to podaří. Už kvůli všem lidem, kteří pro líšeňský fotbal každý den dobrovolně pracují. Začíná to předsedou, panem Hladišem, správci hřiště, správci areálu, všech funkcionářů a v neposlední řadě všech sponzorů, kteří jsou ochotni dávat do fotbalového klubu prostředky potřebné pro chod klubu. Vždyť v tomto roce hraje své soutěže už 21 družstev:
– 7 přípravek – městské soutěže
– 4 družstva žáků – krajský přebor
– 3 družstva dorostu – MSDD
– 3 družstva dospělých – MSFL , I.A třída a II. třída
– 3 družstva futsalu – DIVIZE E
– 1 družstvo seniorů – liga starých pánů
Co říci závěrem, že se opravdu stačí zamyslet a podívat, jak se areál za těch posledních 20 let změnil. Kdo pamatuje „předrevoluční“ dobu, dá mi jistě za pravdu, já si taky moc dobře pamatuji škváru, kterou mám stále „pod kůží“ a tak když se nyní podívám na líšeňský fotbalový areál, jsem šťastný a v koutku duše těm všem aktivně hrajícím závidím vytvořené podmínky a lituji, že nejsem „o něco“ mladší a lehčí! Vím také, že se nikdy a nikdo nezavděčí všem, ale buďme rádi za to, co máme a že se především naše mládež má kde realizovat, a že se daří vychovávat následníky současných hráčů.
autor historie 1991-2011:Tomáš Šperka
2009 - 2014 Stabilita, mládí má zelenou
Období let 2009 – 2014 charakterizuje nejlépe jediné slovo – stabilita. V období ekonomické krize a zvyšující se sportovní konkurence je právě udržení hospodářské a herní rovnováhy velmi cennou devizou do budoucna. Snad ještě vyšší hodnotu má ale bohatá základna mladých fotbalových nadějí.
Líšeňský fotbalový klub klade velký důraz na práci s mládeží. Pan Josef Hudec každý rok zajišťuje nábor nových hráčů ve věku kolem 6 let. Naučí tyto hráče fotbalovým základům, zformuje vedení mužstva a po roce této přípravy jsou zařazeni jako nejmladší soutěžní přípravka. Tím je dosažena kontinuita a každý ročník v mládežnické kategorii má své družstvo hrající soutěže. Mimo to probíhá příprava fotbalistů v rámci sportovních tříd na ZŠ Novolíšeňská. V současnosti má SK Líšeň 2 náborové týmy, 2 předpřípravky a 12 týmů přípravek a žáků, které hrají městské a ligu žáků, nejvyšší soutěž v ČR. V roce 2013 se podařilo pronajmout bývalý jezdecký areál v Mariánské údolí od rodiny Belcredi a začít budovat líšeňské TCM – Tréninkové centrum mládeže. V roce 2013 zde trénovaly přípravky, vybudovalo se oplocení a za finanční podpory Jihomoravského kraje se z tribuny vybudovaly tři kabiny. Díky péči pana Jana Bednáře se z louky podařilo častým sečením přiblížit původní parkúr povrchu fotbalového hřiště. Radnice MČ koupila mladým fotbalovým nadějím bezpečností branky a na menší části plochy byl zaset nový trávník. Vedení klubu podalo žádosti o přidělení středisek mládeže jak v dorostu, tak žáků. V roce 2013 SK Líšeň obdržela statut komise mládeže FAČR – středisko SpSM pro žáky.
Investice do TCM ale nebyly jediné. Díky sponzorům a dalším dotacím od radnice, města i kraje se podařily opravy v orlovně – vybudování zázemí pro trenéry, zřízení kabiny A a B mužstva, výměna oken, vybudování kabiny se sprchami pro dorost. Na dobré cestě je vybudování posilovny v suterénu objektu díky dotaci radnice MČ Brno-Líšeň. Co bychom byli za klub, kdybychom neměli smělé plány do budoucna! Až se podaří získat další finanční prostředky, bude pokračovat budování tribuny na hlavním hřišti, které chybí zastřešení, sociální zařízení a poslední tři řady sedaček. Následovat by mělo dokončením kabin pro hráče, rozhodčí a delegáty, zřízení antidopingové místnosti, místnosti pro zdravotníka a bufetu pro diváky. Snahou je i pokusit se na pozemku firmy Oknoservis v Drčkově vybudovat s její pomocí halu na fotbal a futsal. Nezapomínáme ani na vybudování dalšího travnatého hřiště v prostoru vedle umělého trávníku a za malým travnatým hřištěm.
Rozvoj líšeňského fotbalu dokládají i čísla. Od roku 1990 investovalo vedení klubu do rozvoje areálu přes 30 milionů korun. Zatímco v roce 2010 měl SK Líšeň 983 členů, v letošním výročním roce jich je už 1272! K zápasům nastupuje za všechny týmy celkem 398 hráčů a o chod klubu se stará 88 funkcionářů. O tom, že zajistit fungování tak bohaté sportovní činnosti není vůbec finančně a organizačně jednoduché, svědčí zase čísla. Líšeňské fotbalové a futsalové týmy sehrají přibližně 400 mistrovských a 100 přípravných zápasů ročně, nepočítaje desítky utkání přípravek v halových turnajích. Ročně vypraví SK Líšeň asi 70 autobusových zájezdů k utkáním, což stojí pokladnu bezmála půl milionu korun. Ročně se na teplovou vodu, svícení, topení a zavlažování spotřebuje energií za 600 tisíc. Každý rok zaplatí SK Líšeň přes 300 tisíc za rozhodčí a vzhledem k tomu, že nemáme dostatek svých sportovišť, platí SK Líšeň dalších 350 tisíc korun za pronájmy hal a hřišť. To vše by nebylo možné bez pomoci sponzorů a bez dotací od radnice, města a kraje.
Líšeňský fotbal si za 90 let své existence prošel skutečně vším. Zažil excelentní úspěchy, ohromná zklamání, slavné postupy i hořká zklamání z pádů. Několikrát hrozil klubu zánik nebo krach, ale naštěstí díky nezměrnému úsilí sportovců a jejich vedení dokráčel do dnešních dnů ekonomické stability, výrazného rozvoje areálu a slibných plánů do budoucna. Součástí velké rodiny SK Líšeň jsou i tři futsalové celky, družstvo seniorů a dívek. Všem držíme palce a přejeme co nejvíce sportovních úspěchů, aby v Líšni vydržel DOBRÝ FOTBAL V BRNĚ!
Sportovní vrchol doby: Bezesporu tříleté působení v MSFL. Už víme, že jubilejní rok 2009 orámoval postup A mužstva do třetí nejvyšší soutěže v republice - Moravskoslezské fotbalové ligy. Během tří sezón v MSFL se u týmu vystřídali tři trenéři: Róbert Kafka, Zbyněk Zbořil a Oldřich Janusicza. I když se nepodařilo na jaře 2012 soutěž udržet, byly to pro hráče i management velmi cenné zkušenosti, které zužitkovali hned v nadcházející sezoně, mužstvo však bohužel skončilo o pouhé dva body na 2. místě. Návrat do třetí ligy se podařil v roce 2014, kdy mužstvo postoupilo ze 4. místa na úkor několika jiných klubů, které postup do vyšší soutěže odmítly.
Jména k zapamatování: Úsilí, trpělivost, oddanost – tři slova, která charakterizují obdivuhodnou práci pana Josefa Hudce s dětmi. Často slýcháme na schůzích v Líšni vtipy o tom, že pan Hudec obchází porodnice v Brně a okolí a začíná s náborem fotbalových nadějí už tam. Ujišťujeme, že je to laskavý humor, a že si činnosti Josefa pro klub nesmírně ceníme. Stejně tak si nedokážeme představit fungování klubu bez starostlivosti pana Jana Bednáře o trávníky v areálech SK Líšeň a TCM. Oběma pánům děkujeme.
Zajímavost ze sportovního dění: Od dubna 2014 je portfolio fotbalových týmů SK Líšeň kompletní. Své první tréninky na umělé trávě totiž absolvovaly líšeňské fotbalové dívčí naděje. Pokud si uchovají nadšení a radost ze sportu tak, jak je to vidět při jejich tréninkové zátěži, musí se jim dařit i v ligové soutěži, kterou chtějí hrát od podzimu. Držíme palce!
Perlička: Vedení klubu spočítalo, že všichni hráči a trenéři jsou na hřištích 100 tisíc zápasových a tréninkových hodin ročně. Včetně příchodu z domu na hřiště, převlékání, sprchování, cesty autobusem na utkání, přípravy před utkáním a utkání nebo tréninku stráví touto činností 250 tisíc hodin ročně. A paní správcová pak každý týden vypere, usuší a poskládá 250 dresů, 250 trenýrek a 500 štulpen.
2015 - 2019 Z boje o záchranu do boje o postup
Vedení: Karel Hladiš, stojící v čele již třicátým rokem, což je nejen v Líšni, ale v podstatě v celém fotbalovém světě naprosto výjimečné.
Dění: Mazura dostal mužstvo v prvém roce svého působení na desáté místo, ve druhém byl třináctý, ve třetím v polovině soutěže poslední a tak byl od jara 2017 nahrazen koučem Miloslavem Machálkem, jemuž se podařilo dovést tým do klidnějších vod dvanáctým místem. Následující ročník 2017/18 dokončila Líšeň třetí za Prostějovem a Velkým Meziříčím. Na bronzu se nejvíce podílela základní sestava: Kotnour – Čampa, Zezula, Bednář, Hanuš – Pašek, Fall, Minařík, Krška – T. Machálek, M. Machálek. Dále můžeme jmenovat Minárčíka a hráče, kteří přišli pro odvetnou část Retena Elekanu, Demetera a Hlavicu. Třetí místo bylo obrovským povzbuzením, které nastartovalo tým do fáze, v níž se nacházelo v polovině sezony 2018/19 v čele tabulky. V jubilejním 95. roce činnosti se podařil klubu historický úspěch, postup do II. ligy. Podzimní základní jedenáctku ve složení: Vítek – Černín, Hlavica, Hanuš, Bednář – Fall – Krška, Zapletal, Demeter, Přichystal – Machálek, doplňují kromě jiných Hanuš, Fila, Minařík, Reteno Elekana. Pro velký zájem ze strany Zbrojovky Brno o trenéra Machálka, byl dán souhlas k jeho odchodu do Zbrojovky (6.10.2020) a trenérské žezlo převzal Milan Valachovič.
Klub pokračoval i nadále v budovatelské činnosti. Na počátku období prošly kompletní rekonstrukcí hřiště i kabiny tréninkového centra mládeže v Mariánském údolí. Na konci roku 2016 si fotbalisté zatrénovali v nové nafukovací hale, která vznikla na školním hřišti. V roce 2018 pak bylo zrekonstruoval hřiště s umělým trávníkem, které dostalo nový moderní povrch, na němž lze hrát i mistrovské zápasy. Zatepleny byly i nedávno rekonstruované kabiny v rohu areálu. Místo hlasatelny a šaten rozhodčích vznikla VIP místnost. Klub také otevřel další část kabin v tribuně a postavil nový prostor pro kamery televizního sledování zápasu. V roce 2019 byl areál dobudován na podmínky II. ligy - turnikety, sektor pro hosty, tribuna pro domácí vlajkonoše, rehabilitační centrum a další..
Klub rozšířil členskou základnu nejen o mládež, ale pod svá křídla vzal i fotbalistky Zbrojovky Brno, proto je dnes SK Líšeň považován za druhý nejkvalitnější klub Statutárního města Brna.
2020 - 2024 FORTUNA:NÁRODNÍ LIGA
Bude doplněno...
