Do Olomouce jsme jeli s jasným cílem navázat na první dvě jarní kola a konečně prolomit výsledkovou mizérii s tímto soupeřem, se kterým se nám v poslední době nedařilo. Na hřišti v Kožušanech, které je velmi malé, jsme očekávali spoustu osobních soubojů a proto jsme vsadili na důraznou hru a vysoké napadání. Od začátku jsme byli lepším týmem a domácím nic nedovolili. Naopak my jsme si vytvářeli šance a jednu z nich svým důrazem a přesnou střelou využila Týna. Stále jsme byli nebezpeční a po faulu na Woldu jsme zahrávali penaltu, kterou bohužel Gabča neproměnila. Do kabin jsme tak šli s jednogólovým náskokem. Do druhé půle jsme nechtěli nic měnit a věřil jsem, že přidáme druhou branku a utkání rozhodneme. Stále jsme byli lepší, vytvářeli si šance, Týna trefila tyč, branku Woldy rozhodčí pro domnělý ofsajd neuznal a některé dobré šance jsme řešili příliš zbrkle. Domácí hrozili jen pokusy z rychlých protiútoků a dlouhými auty do našeho vápna. Druhou branku se nám vstřelit nepodařilo a tak bohužel přišel trest. Po dalším kontroverzním rozhodnutí sudího jsme nepohlídali rychlý nákop na naší polovinu, Johy, která celou situaci hasila, se nepodařilo zabránit střele a ta bohužel zapadla k levé tyči naší brány. Bylo stále spoustu času, vědomi si převahy jsme se stále snažili utkání překlopit na naši stranu. Nepovedlo se, a tak odjíždíme z Olomouce s bodem. Před zápasem bychom ho asi brali, teď to však vnímám spíš jako ztrátu.

Holky musím dnes pochválit za přístup, nasazení a plnění stanovené taktiky. Další utkání hrajeme za 14 dní doma se Spartou, velkému favoritu se pokusíme vzdorovat a uhrát maximum možného.

Za tým žen Radek Řezník